Výjezd do Třebíče pohledem Bareta
Týden příprav na středeční výjezd se vyplatil. V sestavě Baret, Dawe, Jindra, Švejk a Jizicek. Jelikož nás bylo víc než jsem čekal, moje fabia zůstala zaparkovaná v Berouně a vyjelo se s Jizickovym autem. Tři pětiny účastníků ještě dopoledne hákovalo a jeden si vzal dovolenou, abychom se mohli zúčastnit a podpořit Medvědy v daleké Třebíči na Vysočině.
Cesta byla slušná a dlouho se nám dařilo ject bez bloudění. Na Zbraslavi Dawe do auta natáhl studené Staroprameny, nějaké plechovky jsem měl i já. Jindra a Švejk vzali na cestu slivovičku. Z dálnice jsme vybrali z třech možných výjezdů ten jehorší a chvílemi to vypadalo, že táhneme na Žďár. Vystoupil jsem tedy v místní dědině a zeptal se sličné blondýnky na cestu. Samozřejmě, že navigace to myslela dobře, ale táhla nás o nějakých 20 km delší cestou. To už byl Dawe na Švejka pěkně nastartovaný, když jí Švejk ne a ne nechtěl vypnout. V půl páté jsme vjeli do Třebíče, projeli náměstím a zaparkovali pěkně u stadionu, kde už šófa Medvědů Zdeněk odpočíval po náročné cestě.
Pětice výjezdníků na benzině. Podle barev to nebude králodvorský Lukoil :-D
Šli jsme si vyzvednout lístky, které nám Frolda zajistil. Ještě jsem nevkročil na stadion a milá paní na mě začala kam, že to chceme jít bez lístků. Já jsem jí odpověděl ať počká a už byl oheň na střeše. "Tady se budete chovat slušně !!!" No tak jsem jí tedy řekl, že bychom rádi pro lístky... poslala nás tedy jinam. Pak už jsme tím samým vchodem procházeli jak prvňáčci a před paní jsem nás rozpočítával. Krásné zjištění bylo, že na zimáčku měli místo vynikající Holby Černou horu. Ano, tu Černou horu, která se dá pít. Kéž by jsme se jednou u nás dočkali piva. To myslím naprosto vážně a asi nejsem sám. aaaale proti gustu ...
Po občerstvení to začalo. Dawe mi vyčítal, že jsem vzal místo bubnu zvon. Ten zvon splnil očekávání, v půlce zápasu jsem měl však ruce samý puchýř a musel jsem ho dát kolegovi. Dostali jsme prvního góla a to nás trochu zamrazilo. Kluci bojovali a psát jaký byl zápas, to si můžeme přečíst v reportech. Fandili jsme o sto šest, dali jsme si tak půlku hráčů a každý ochotně zamával. Bylo nás slyšet i na druhou stranu zimáku, o čemž nás přesvědčil Dominik. Zkoušeli jsme pozdravit i Třebíčáky, ale ti radši nereagovali. Bohužel zkoušeli jsme to třikrát a napotřetí dal Šukaté góla (já ho neviděl ) Když už jsem u Hašana... klucí Šukaté bylo loni, letos už neee, beztak jsou z toho akorát problémy (je mi jasný u koho) .
Jindra s Baretem u třebíčského zábradlí
Rozlučka parádní, všichni spokojení, čekali jsme i na naše hráče. Když jsme se z venku blížili kabinám. Skandovali jsme naše, ale bez odezvy. Dal jsem tedy: Není vás slyšet !!! To jsem neměl dělat, za mnou byla nějaká ožralá tlustá pleška, která se chtěla bít. Jeho kolega ho držel, chvilku jsem šel proti němu, ale to by dobře nedopadlo. Pochopte, to je jako jít do Květáka . Skandování si bral osobně a říkal mi, že už nás tady příště s tim zvonem nechce vidět a slyšet, kazíme jim atmosféru. No nic, zasmáli jsme se tomu a čekali na kluky. Pokecali jsme s Bessínem, Dawe se svým sousedem Švagrem ze Zbraslavi. (Když jsme dávali děkovačku a poslední zůstal na ledě Furcháček, dali jsme i Zdravíme Zbraslav) No nic a jelo se domu. Zastávka na OMV, jedna fotka a pak už Zbraslav - Závodí - Beroun - a prdel u Zdic.
Baret